Praní na cestách

Od tělesné hygieny v předchozím článku se přesuneme k praní oblečení (a tím se zároveň přiblížíme k poslednímu tématu této blogové série). Pokud na cestách nemáme možnost pravidelně využívat automatickou pračku a nechceme tahat nové oblečení na každý den, nezbývá nám, než improvizovat a průběžně si prát ručně.

Z vlastní zkušenosti vím, že to obvykle není zásadní problém (daleko největší zádrhel je, že se nám kolikrát nechce). Ve většině typů ubytování standardně bývá voda, zpravidla i umyvadlo. Alespoň malé, i když v malém je praní větších kusů oblečení trochu oříšek. Pokud nechceme mít v pokoji potopu, dá se dobře využít sprcha a vyprat si věci přímo během očisty těla.

Co ale v případě, kdy chceme prát v umyvadle, ve kterém není špunt? Buď vypereme pod tekoucí vodou, nebo existuje praktická vychytávka – univerzální silikonový špunt, který si můžeme vzít s sebou a využít všude, kde potřebujeme. A nejen na praní. Dobře poslouží i na zchlazení vína nebo plechovky piva ve studené vodě. Improvizovat se dá také třeba s plastovým pytlíkem nebo gumovou rukavicí.

A čím oblečení vyprat? Pokud nemáte speciální nároky na vlastnosti pracího prostředku, na běžné nečistoty si vystačíte i s tuhým mýdlem, které máte pro sebe. Případně si můžete přibalit kousek jádrového nebo žlučového mýdla na důkladnější odstranění špíny.

Praktickou alternativou může být také nejnovější hit – prací papírky. Dle výrobců se rozpustí i ve studené vodě, takže poslouží i na ruční praní. A navíc s nimi odpadá starost s balením mokrého mýdla. Tady se ale rovnou přiznávám, že s nimi vlastní zkušenost nemám, a zatím jsem ani nezkoumala, jak je to s jejich deklarovanou ekologičností.

Ono ale kolikrát stačí oblečení propláchnout v čisté vodě. Fakt. Pokud je jen trochu zpocené nebo zaprášené, většinou si s tím voda poradí. I na horách člověk běžně myje v ledových potocích nejen sebe, ale i oblečení. Tam navíc používání různých pracích prostředků ani není vhodné.

Vyprané oblečení dáme usušit… aha, počkat… kam vlastně? Není-li po ruce sušárna, je fajn přibalit si pár metrů lanka nebo lehkého provázku. Ten si můžete natáhnout mezi stromy, nábytkem atd. Nemusí to být nic silného, stačí, aby byl pevný a udržel váhu vlhkého oblečení. V nouzi dobře poslouží i tkaničky od bot svázané dohromady.

Pokud byste sušily venku a bály se, že vám lehčí kousky odvane vítr, nemusíte mít v zavazadle balík kolíčků na prádlo (i když i takové mini cestovní kolíčky existují). Ke šňůře můžete natáhnout ještě jednu, klidně tenčí, a mezi rozvěšeným oblečením udělat malé uzlíky, aby vám ho udržely na místě. Nebo dobře poslouží třeba pár kancelářských sponek (pro cesty letadlem ideálně plastových).

Už během balení je dobré na tyto situace myslet a pokud možno, zabalit si takové oblečení, které praní a údržbu v provizorních podmínkách bez problémů zvládne. Pokud to bude materiál, který se moc nemačká a nechytá pachy, nemusíme ho prát tak často a máme o pár starostí na cestách míň.

Tím máme za sebou praktickou stránku cestování nalehko. Poslední kus skládačky je oblečení samotné – konkrétně to, díky kterému se z pár kousků dá poskládat nečekané množství outfitů. Co to přesně je a jak funguje, se dozvíte v článku Co je to multifunkční a variabilní oblečení?.